Člen skupiny. Je pravda, že v Rubinu o všem rozhoduje bandita z 90. let?

ProstoProSport - o hlavním „rozhodovateli“ kazaňského klubu, který je generálním ředitelem FC Rustem Saimanov.

Má za sebou nejen kriminální minulost, ale i skutečný trest za vytvoření a vedení stabilní ozbrojené skupiny (gangu). Saimanov, přezdívaný „Saiman“, začal svou kariéru ve světě zločinu v 90. letech a stal se členem skupiny „Niza“. V určitém okamžiku se budoucí funkcionář Rubin usadil v hotelu Moskva Sevastopol, aby zde založil obchod s kazetami, které byly v té době populární. V souvislosti s tím byla skupina organizovaného zločinu, kde byl Saimanov členem, přejmenována na „Sevastopolskie“. Cílem skupiny bylo konfrontovat legendární gangsterskou skupinu Zhilka a v tomto byli Sevastopolští docela úspěšní. Vyšetřování tvrdilo, že za dobu existence gangu spáchali jeho členové velké množství útoků a vražd.

Výsledkem bylo, že v srpnu 2010 dostal Saimanov šest let jako přísnější a Rubin Kazan se postavil za svého funkcionáře a dokonce se obrátil na prvního prezidenta Tatarstánu Mintimera Šaimieva s žádostí o uvolnění generálního ředitele fotbalového klubu. . Ale nevyšlo to. A v březnu 2015 dostal Saimanov podmínečné propuštění.

Nyní přejděme k fotbalovým záležitostem. V roce 2006 se „Saiman“ ujal funkce v Rubinu Kazan, stal se ředitelem fotbalového klubu pro obecné záležitosti a od roku 2007 do roku 2008 zastával již známý post generálního ředitele. A tentýž Berdyevův šampionát „Rubin“ byl mimo jiné sestaven s pomocí Saimanova. O čem si můžeme povídat, kdyby úsilím funkcionáře byli koupeni Christian Ansaldi, Sergej Semak, Gekdeniz Karadeniz, Sergej Rebrov a Savo Miloševič. Ti všichni sehráli důležitou roli v mistrovských úspěších kazaňského celku i v evropských pohárových bitvách s velikány starého světa. Zde lze zvláště zdůraznit Semak a Karadeniz. Oni, jako nikdo jiný, cítili vůni zlatých medailí na ruském šampionátu a byli to oni, kdo svázal katalánské Barceloně ruce a nohy na Camp Nou. V historii Rubinu nebylo světlejších období a není známo, zda nějaké budou.

Saimanov obecně vypadá jako extrémně kontroverzní postava. Jednak typický rodák z 90. let, který si odseděl za založení gangu, jednak by snad bez jeho lehké ruky nemuseli fanoušci Rubina vzpomínat na „zlatá“ léta týmu. V zásadě, pokud ho hodnotíte pouze jako fotbalového funkcionáře, vypadá jako profesionál, ale jeho temnou minulost nemůžete vymazat gumou. A všechna minulá vítězství kazaňského týmu už zůstala jen někde v paměti. Na současný Rubin je v posledních letech extrémně žalostný pohled. Současné vedení, včetně Saimanova, za to přímo nemůže. Zde vidíme stopu, která se táhne z rukou minulého vedení týmu v čele se starostou Kazaně Ilsur Metshinem. Velkou otázkou stále zůstává, jak Rubin očekával, že se dostane ze situace, kdy za jedno léto utratili za nováčky 40 milionů eur? Vítězstvím v Lize mistrů? A vzali si většinou no-name, který teď není ani vidu, ani slechu. Jedinou výjimkou se zdá být Alex Song, ale ten stále nevychází ze zákulisí. A později se kamerunský fotbalista zapsal na seznam nejhorších přestupů Barcy, což také dává důvod pochybovat o přiměřenosti bývalého Rubinova vedení.

Právě tento druh zábavného nakupování pod vedením Metshina ukončil bezprostřední budoucnost Rubina, přivedl tým do boje o přežití a vedl k zákazu účasti v evropských pohárech. V tomto ohledu se chce každý ptát, proč na to vlastně nikdo neodpověděl? Navíc, jak se později ukázalo, Kurban Berdyev, který se vrátil do Kazaně, si ani neuvědomoval finanční propast, která se v týmu vytvořila na pozadí průměrných výdajů. A po tom všem se tandem Berdyev a Saimanov vůbec nepodobal tomu šampionovi. Tentokrát se tým jednoduše snažil přežít a stal se typickým podvodníkem: Rubin bral hráče levněji a snažil se je prodat za vyšší cenu.

A co všichni chtěli od Kurbana Bekieviče, který se snažil hrát fotbal v tak pekelných podmínkách? Právě dorazil a o šest měsíců později se tým prakticky zbavil nelikvidních aktiv koupených pod Metshinem, pak jemu věrní fotbalisté následovali Berdyeva. Srdce fanoušků začala znovu krvácet, když Christian Noboa napumpoval své podpisy do soupeřovy branky a jak se kazaňský tým rozloučil se svým veteránem Gekdenizem Karadenizem, který kvůli slzám nemohl pořádně vyslovit slova. I to ale skončilo, načež nastal prudký přechod k mladým zvířatům spojený s obvyklou nestabilitou. Co jsou tady sakra evropské poháry a medaile? Prostě bych nevyletěl. Ten „Ruby“ od Kurbana Berdyeva připomínal hydru, která usekne jednu hlavu, ale pak se objeví další. Ano, výsledek kulhal, ale kazaňský tým se dokázal udržet nad vodou dvě sezóny po sobě.

Mimochodem, pokud dříve Saimanov mohl být považován výhradně za funkcionáře, pak se od března 2018 stal spolumajitelem Rubinu a po odchodu Berdyeva zůstal jediným vlastníkem. Ale v té době se klub rozhodl stát se soukromým, aby se vyhnul sankcím od UEFA za směšné nákupy, ale nevyšlo to. Tým byl suspendován na dvě sezony a letos má tým Kazaně reálnou šanci na návrat do evropské soutěže.

V důsledku toho tandem Saimanovovi a Berďjevovi napodruhé nevyšel. Jde jen o to, že Kurban Bekievich je zvyklý pracovat, dávat si nejvyšší cíle a nebojovat o přežití a nezabývat se výhradně mladou generací. Saimanov je nyní sám, sázka na mladého Šaronova nevyšla, trenér jako nováček měl zpočátku štěstí, ale pak se všichni jeho soupeři naučili jeho hru nazpaměť a okamžitě ho nechali bez práce. Po něm vedl tým Leonid Slutsky. A zdá se, že v ruských reáliích je top, ale pokud Rubin míří na evropské soutěže, pak je těžké vyvodit analogie s Berdyevem, protože bývalý trenér CSKA a národního týmu nemá vítězství nad Barcelonou, ​​Atlético Madrid a Bayern a je i v zahraničí jeho pracovní zkušenosti mu moc úspěchů nepřinesly.

A zdá se, že právě teď měl být na jeho místě Berdyev – muž, který na svých bedrech vydržel nejtěžší chvíle a který za to měl být odměněn. Porovnejte skladbu, která byla za Kurbana Bekieviče a současnou, spolu s nováčky v podobě Olega Šatova, Soltmurada Bakaeva, Hwanga In Beoma a Djordje Despotoviče. Zdá se, že s takovými hráči by nenastaly takové temné časy jako za Berdyeva. A to je krajně nespravedlivé!